KATO
Plemeno: TRD
Pohlaví: Pes
Věk: 4,5 roku
Tetování / Čip: Ano / Ano
Místo: Psí útulek U Šmudliny - Tachov
Kato je temperamentní a dominantní 4,5 letý Thajský ridgeback. Výborný na hlídání objektů. Je neustále ve střehu a nic mu neuteče. Kvůli špatné socializaci a nesprávně zvolené výchově nemá Kato rád přímý kontakt s cizími lidmi. Nic neudělá těm, kteří si z počátku nebudou vynucovat jakoukoliv pozornost a kontakt s ním. Pokud se před ním pokusíte trochu skrýt váš strach, tak vám po chvíli začne důvěřovat a sám se nabídne k tomu, aby jste ho mohli pohladit. Když k sobě naleznete cestu, tak bude za vámi chodit jako poslušný pejsek. Kato velice výborně zvládá základní povely a za piškot udělá absolutně cokoliv. Když si zvykne na nového člověka, je velice přátelský a milý. Velice rád pak rozdáva pusinky takovému človeku. Lítá jako blázen, je veselý, na vycházkách chodí na volno (pouze po loukách) a je to pěkný rozmazlenec! Cizí psy většinou ignoruje. Jízda v autě také není problém. Do útulku ho dal majitel sám, hrozilo mu utracení.
Hodil by se k někomu zkušenějšímu, kdo je sám, bez dětí, nemá strach ze psů, má velkou dávku trpělivosti a kdo Katovi ukáže, kdo tomu doma velí. Nejlépe i někomu bez jiných psů, i když strašně miluje feny a nemá s němi žádný problém, tak na správnou socializaci a adaptaci v novém domově by se měl majitel co nejvíce věnovat jen jemu.
Níže naleznete Fotodokumentaci a Videa z naší osobní návštěvy Kata
Běhěm necelých dvou hodin jsme byli s Kaťákem skoro rovnocení parťáci a za to mě obdařil spoustou pusinek.
Erik Vlček
napsali o něm
Smlouva s ďáblem
(otištěn v časopise Psí Kusy 10/2012)
Někdy v polovině října k nám do útulku umístili majitelé svého psa, protože už nevěděli co s ním. Koupili si překrásného psa s průkazem původu, thajského ridgebacka. Jeho jméno z rodokmenu možná předem upozorňovalo na to, co to bude za ,,voříšek"...v rodném listě stálo černým, tlustým písmem jméno KATO!!!!
Pes byl členem rodiny, byl spokojený, ale něco se v něm zlomilo...
Kato začal být velice agresivní a několikrát pokousal své páníčky, lidi, pro které by měl dýchat, protože takový thajský ridgeback je...věrný a oddaný!
Páníčci zapsali Kata do kynologického klubu, aby měl trochu výchovy, zkoušky zvládl na výbornou. Poslali ho i na převýchovu ke psímu psychologovi, bohužel bez výsledku. Pár dní jako beránek a zase útočil, neznal meze.
Zoufalství dohnalo majitele psa na rozhraní. Buď Kata uspat a na věky poslat za ,,duhový most" nebo ho dát na dobro za mříže útulku. Nebylo to lehké,ale co s takovým psem, když Vám jde o život?
Majitelé si vybrali náš útulek a Kata přivezli až z Prahy.
Psa do útulku přijímal kolega Zdeněk. Přesto, že byl pes na hodně krátkém vodítku, měl košík, pán ho držel vší silou a tvářil se nemile, Zdeněk okolo Kata prošel, dotkl se ho, pes mu málem ukousl ruku..to byl ten okamžik, kdy to mezi nimi zajiskřilo a náš příběh bude mít možná happy end :)
Kata jsme ubytovali v prvním kotci, nejkrásnějším, nejlépe natřeném novou barvou, která už tam bohužel není, protože to zuřivé zvíře hryzalo mříže tak, že z nich skoro nic nezbylo.
Když jsme si s ním užili první hodiny, sužovalo nás zoufalství a nevěděli jsme, jak ho vyčistit, vzít na vycházku,...
Kata jsme nechali dva dny zavřeného,aby se trochu uklidnil. A za dva dny jsme mu darovali obrovskou cenu a tím byla naše důvěra! Podplatili jsme ho piškoty (přestože zuřil přes mříže), pomalu jsme vytáhli petlici, ta cinkla o zem, kotec se otevřel a Kato měl svobodu. Běhal si po útulku a když se dostatečně vyvenčil, šel sám zpátky.
Když nás sám od sebe přestal přes mříže napadat, Zdeňkovi se zdálo, že by si Kata mohl konečně pohladit. No, ještě, že měl silnou zimní bundu, jinak by to určitě odnesly šlachy. Tak to schytaly jen prsty.
Zdeněk se však nevzdal a s tím přátelstvím to myslel opravdu vážně, tak do třetice mu dal šanci a pracoval s ním každý den. Hraní s hračkou, samá odměna, povely, hra na honěnou, až se dopracoval k vysněnému pohlazení!
Někdy to vypadalo, že stále velí Kato, povalil ho na zem a vrčel mu do tváře, ale on to přátelství opravdu nevzdal a kdyby si byli rovni jako chlapi, podali by si ruku a šli si jistě spolu někam posedět. To tihle dva vezmou vodítko a jdou spolu ven.
Stálo to za to...dny plné nervů a úsilí a jsme moc rádi, že jsme ho za ten ,,duhový most" nepustili, tam patří staříčkové a nemocní pejskové a né takoví pošuci, jako je náš Káťa. :)
Kato nenašel a zároveň našel domov
Zůstává tam, kde už to bere jako svůj domov a to v Útulku U ŠMUDLINY
